pátek 6. dubna 2012

Práce s myslí [0.4]

Vymezení - přípravka 4 

Toto je poslední důležitý prvek, který vnímám jako podstatný pro pochopení principu fungování mysli, a tedy i k úspěšnému zvládnutí vlastní práce s myslí jako takovou.

Zjednodušeně by se dalo říci, že vymezení je jiné pojmenování pro definování záměru práce s myslí, definování cíle, kam se ve využívání principů mysli dostat, a proč to vlastně podstoupit.

Z druhé strany je to ale také prostor k zamyšlení, zda vůbec něco takového podstupovat, protože pochopením principu fungování mysli lze záhy dospět k poznání, jak jsme vlastní myslí byli dlouho „voděni za nos“, podobně jako ti tažní oslíci táhnoucí se za vidinou mrkve před vlastním nosem. 

Takže pěkně z kraje...

 Je potřeba si uvědomit, že mysl je ve své podstatě hlavní prvek vytváření osobního pohledu na svět, v některých případech i vytváření světa samého. Pojem svět je zde použit skoro jako realita, skoro jako projevená skutečnost. Čím více ale je z podstaty fungování mysli zřejmo více, tím více se svět a realita od sebe odlišují.

Zcela zákonitě musí přijít i další uvědomění – s prokouknutím fungování mysli jde ruku v ruce i vlastní osobní proměna. I když většina lidí právě pro tuto svou osobní proměnu investuje do poznávání funkce mysli, jsou i tací, kteří si tento důsledek neuvědomují – a většinou jsou i následně dost překvapeni. Je i nemalá skupina jedinců, kteří předpokládají, že tím, že si něco „jen“ přečtou, tak se „vlastně“ sami nezmění – pro tuto skupinu mám milou poznámku: změní. A pokud takovou změnu nechcete připustit, dále už nečtěte... ;-)

I záměr poznání funkce mysli, de facto jakýsi „požadovaný cíl“, je u každého trošku odlišný.

Někdo chce poznat funkci mysli pro to, aby této funkce mohl využít při formování světa podle svých představ. Inu, je to v mnohém výrazně lepší, než používat k podobnému účelu rituály a magické formulky. Navíc, dá se tak i zjistit, proč ta magie funguje jen hrstce a ne všem... ;-)

Jiný zase chce poznáním fungování mysli dosáhnout jejího rozvoje, chce více a intenzivněji prožívat ten [svůj] svět a případně se i o takovou formu prožívání podělit.

Další se například může cítit svou myslí omezován – pokaždé, když to nejméně očekává, v jeho mysli se něco „urodí“ a hned je buď ve „víru emocí“, anebo naopak zcela „ztracený“ (což je vlastně také v důsledku zase jen jiná emoce).

A tak dál a dále...

Poznání fungování mysli je vlastně jen jakýsi nástroj. Každý si nese svou ošatku odpovědnosti, jak s touto znalostí naloží. I pouhý nůž může být nebezpečný nástroj, a možná právě proto si udržujeme povědomí o jeho funkcích tak, abychom jím (a jeho denodenním užíváním) neohrožovali sebe a případně i své okolí.

S myslí a jejím poznáváním to můžeme aplikovat velmi podobně.


Přípravka 4 – praxe

Bude to slovně jednoduché a realizačně velmi složité. Je totiž potřeba zjistit, zda se máme o co opřít, o nějaký pevný bod v nás samých, tak, abychom byli schopni odpovědět na prostou otázku: „Proč se vlastně já sám/sama zabývám svou myslí, co mne k tomu vede a co tím sleduji?“ 

Odpověď je důležitá pro vás samé, a s časem možná bude důležitější, než si nyní připouštíte...

;-)


-------------------------------------------------------------