pondělí 7. září 2009
10 komentářů:
-
Miroslav řekl(a)...
-
píšeš
"..zkus mne vést po svých cestách tak, abys mne dovedl ke stejné zkušenosti, kterou zde prezentuješ - abys mne dovedl k místu, ze kterého hovoříš, abys - jako ten, kdo si je skutečně sám sebou jist - předal tuto svou zkušenost."
A o co myslíš, že se celou dobu snažím?
Výsledky jsou zatím velmi žalostné :-)
Mám zkušenost, že v dnešní době vedou k opravdové duchovní zkušenosti (nikoliv jen vžívané) spíše otázky než odpovědi. Odpovědí, rad, poučení a guruů je dnes k dispozici až příliš mnoho.
Proč bys tedy následoval zrovna mne po mých cestách, když moje otázky jsou tak diletantské, kontext mi nic neříká, podstata zenových popisů Prázdnoty mi zůstává utajena, jsem úžasně opakující naučené poučky, kladu sofistikované dotazy ve kterých se velmi osobitě snažím ve skrytu slov obhájit sama sebe a svá stanoviska.
A hlavně, nikoho následovat nepotřebuješ a žádnou moji zkušenost nepotřebuješ poznat, protože není a nemůže být žádná skutečnější zkušenost než ta "tvoje", ve které jsi jako osoba definitivně skončil, v této zkušenosti už splynul pozorovatel, pozorované a pozorování v jeden Celek....
Nebo je snad ještě něco třeba? Je snad něco v nepořádku? Je snad něco jinak, než má být? -
8. 9. 2009 10:09:00
-
Nikde.Nikdo řekl(a)...
-
Okecávat umíš výborně, ale to už známe.
Předpokládám, že předložíš první krok, kterým mne povedeš k tomutéž prožitku, který přezentuješ - a to zcela konkrétně, klidně i svými slovy, kterým se budu, seč budu moci, snažit pozorumět co nejlépe - protože jinak by to bylo stejné tlachání, které kritizuješ u ostatních...
;-) -
8. 9. 2009 10:37:00
-
Miroslav řekl(a)...
-
Dříve, pokud někdo chtěl, aby ho mistr dovedl k tomutéž duchovnímu prožitku, ke stejné zkušenosti, musel obětovat mistrovi vše co má i sám sebe. Pak byla jakás takás naděje, že se to podaří.
Ty chceš po mně to samé a přitom ti nestojím ani za to, abys odpověděl na položené otázky ( proč bys mne chtěl následovat, či zda je snad ještě něco třeba? Je snad něco v nepořádku? Je snad něco jinak, než má být?)
Místo toho jsi pouze napsal:
"Okecávat umíš výborně, ale to už známe."
Myslíš, že tvoje srdce je plně otevřené něco přijmout, myslíš že tvůj "šálek" je natolik prázdný, aby bylo možno do něj přilít trochu čaje?
Asi ne. Motivace tvého přání je pravděpodobně trochu jiná, než někoho následovat, není-liž pravda?
Takže jestli se spokojíš jen s otázkami, které by snad mohly trochu nastavit zrcadlo, narušit tu zdánlivou bezproblémovost tvého pohledu a otevřít tě tak něčemu novému, pak můžeme pokračovat.
Jestliže myslíš, že to nepotřebuješ, že je to úplně zbytečné a marné, že je to jen marnění času tlacháním, pak to můžeme zase na čas přerušit.
:-)
P.S.
Možná ti zase přijdu legrační, že říkám v souvislosti se sebou slovo mistr.
Role mistr a žák vznikají v situaci, kdy jeden požaduje po druhém, aby ho dovedl ke své zkušenosti, ke stejnému prožitku. Není v tom nic absolutního, je to vztah čistě relativní, daný konkrétní situací. Ten, kdo se staví do role žáka, požadujícího poučení, vytváří si v tu chvíli z druhého roli mistra. -
8. 9. 2009 12:09:00
-
Nikde.Nikdo řekl(a)...
-
Ty nemáš binec jen v kontextech, že ano... ;-)
Pokud si to přečteš v celku, ve skutečnosti jsem ti navrhnul sama sebe jako příjemce pro předání tvé (tebou popsané) zkušenosti, a ne to, abys za mne převzal plnou odpovědnost - dle tvých slov - ty, jako Mistr, abys mne přijal jako svého žáka...
To, že někoho dovedeš k tétéž zkušenosti (ukážeš mu cestu, jak se k ní dostane) se vztahem Mistr a žák více méně vůbec nesouvisí - ten vztah je postavem na úplně jiném základě, základě odpovědnosti. A ten, kdo má větší páku, je v tomto případě žák - pravý Mistr nemůže nic moc udělat, když si ho žák vybere za svého Mistra - může ho vlastně jen odrazovat - ale zakázat mu to nemůže. Mistr je navíc ten, kdo již většinou překonal hranici osobní individuality, takže by už měl i být zcela mimo nějaké ty strachy o sama sebe i od odmítání z tohoto hlediska.
To, co navrhuji ale není rovina Mistra a žáka - a jen tak mimochodem - nemáš auru Mistrovství, i když se to navenek snažíš maskovat a přesvědčovat sám sebe, že na to máš... Ta esenciální vůně tam chybí a ta je pro mne v tomto vztahu zcela nenahraditelná. ;-)
Navrhuji pouze - místo tebou provozované "střelby" na náhodné cíle - abys naopak reagoval jako doposud - pouze jen systematicky a interaktivně, krok po kroku.
Je to vlastně pro tebe zcela stejná pozice, jako ta ve které jsi nyní, kdy se mi snažíš ukázat, kde dělám - dle tebe - chyby. V tom mém návrhu ti ale dávám navíc i prostor k tomu, abys nejenom na chyby mohl poukazovat, ale abys také měl možnost ukázat, jak se jich vyvarovat a případně ty existující i opravit.
Tak co, dohodneme se?
;-) -
11. 9. 2009 7:57:00
-
Miroslav řekl(a)...
-
Tak dobře, zkusíme to.
Předem upozorňuji, že je to můj naprosto první pokus zformulovat něco v tomto směru. Takže s velmi vysokou pravděpodobností se nezdaří.
Ale chybami se člověk učí,
jednou se s tím začít musí :-)
Úvod:
-----
píšeš:
"ve skutečnosti jsem ti navrhnul sama sebe jako příjemce pro předání tvé (tebou popsané) zkušenosti".
Čili se jedná o "zkušenost" Skutečnosti.
Jedná-li se o zkušenost - či vědomí Skutečnosti nevázané na osobu, měla by být přímo dostupná pro každého. Nejedná se tedy o předání něčeho ale o jisté ukázáni na něco, co už je v tobě. A my vycházíme z toho, že si této skutečnosti z nejrůznějších důvodů nejsi plně vědom.
Jistě máš zkušenost, že popis jakékoliv takové zkušenosti může být v nejlepším případě pouze velice spornou pomůckou při jejím hledání, nikdy nemůže člověka dovést k této zkušenosti.
Takže popisem, systematickým vysvětlováním, teoriemi, koncepty, porovnáváním apod. bychom se asi daleko nedostali.
Popis cesty jako způsob navedení ke zkušenosti je už lepší, ale také nevyhovující, protože "každý má svoji cestu a cesta druhého má svá úskalí" - jak se píše v Bhagavadgítě.
Ještě abych vysvětlil použitý pojem "hledání" zkušenosti nevázané na nějakou konkrétní osobu.
Toto hledání spočívá ve dvou základních "aktivitách":
1. bdělost - uvědomování, rozlišování mezi skutečným a neskutečným, pozorování a uvědomování procesu vzniku či zániku neskutečného, iluze.
2. rozpoznávání a odstraňování překážek, které přirozenému uvědomění se ve Skutečnosti brání, které jsou příčinou vytváření iluze a udržování osoby - osobní deformace Skutečnosti.
Motorem celého procesu "hledání" je motivace, která by měla být pozitivní i negativní.
Pozitivní motivace je zaměření "hledání" pro blaho - osvobození, uzdravení všech bytostí. Nebo také jinak řečeno láska k Pravdě - pociťuje-li člověk něco takového.
Negativní motivace je zaměřena na ukončení vlastní osobní nesmyslné existence.
Nebo jinak řečeno odpor k čemukoliv iluzornímu.
Sílu tohoto "dvoutaktního" motoru motivace lze měřit opravdovostí a odhodláním.
Použité metody:
---------------
Vzhledem k tomu, že nejde ve skutečnosti o předání čehokoliv, použitou metodou budou otázky. Jak už jsem se zmínil dříve, otázky vedou spíše k vidění něčeho než popis. Také je tím nejlépe otevřen prostor pro sledování vlastní cesty k "předávané" zkušenosti.
Z tvé strany to předpokládá upřímné odpovědi, podle vlastní zkušenosti, pokud možno oproštěné od jakýchkoliv konceptů.
Neupřímnost, neschopnost vzdání se konceptů, neochota nebo neschopnost vzdát se svého obrazu o sobě před sebou a před druhými mohou být kardinálními překážkami, které nám nakonec znemožní úspěšně pokračovat.
První otázka:
-------------
Bude ta takto vyhovovat? -
11. 9. 2009 13:06:00
-
Nikde.Nikdo řekl(a)...
-
Zdá se, že je to použitelné - a pouze pro upřesnění, jde o skutečný reálný význam tvého popisu osvícení:
"Já se ale nebojím, že by mi mohl někdo vzít moji zkušenost, protože je skutečná, i je mi úplně jedno, kdo si co o mně myslí, protože to na té zkušenosti nic nemůže přidat, ani ubrat. Nemám žádné ovečky, nejsem nic, nemám nic, ani žádné "názory", tedy ani na ničem nemohu ulpívat. Nemohu tedy ani nic ztratit, nemusím se o nic bát. Nemám co a proč bránit. Dokonce ani o výše uvedené atributy, které přisuzuji mojí osobě, se nebojím, protože jsou skutečné, není je třeba pěstovat, udržovat, obhajovat. Dokonce se nebojím ani "svého" osobna, nebojím se říkat "já". Jsem tak bližší normálním lidem. Nemusím o sobě mluvit jako že ve skutečnosti neexistuji. Nemusím mluvit moudře.
Ani Míla, ani Eduard ani Ramana Mahariši se ve svých básních či promluvách nebáli používat první osobu a vyjadřovat své osobní city."
Tak hurá do toho... ;-) -
21. 9. 2009 6:00:00
-
Miroslav řekl(a)...
-
Budu se asi ptát často slovy "myslíš že...?". V této zjednodušené formulaci není rozlišeno, zda se jedná o dotaz na zkušenost, její popis, názor atd. do jaké míry je popis osobní či ne osobní. To není teď třeba řešit. Pojmy a formulace, které mohou být napsány při popisu (interpretaci) zkušenosti, pohledu jsou vždy myšlenkami a myšlenky jsou produktem individuální mysli.
Proto je otázka "myslíš.. ?"
Otázka 2.
Myslíš, že je rozdíl mezi egem a individualitou, nebo je to jedno a totéž?
Pokus se definovat, co je ego, respektive individualita. -
21. 9. 2009 14:02:00
-
Nikde.Nikdo řekl(a)...
-
"tahle slova mi nic neříkají, neumím odpovědět"
----
Asi jsem to napsal špatně, protože takto, jak jsi teď vykročil, by to asi nefungovalo, a pokud by to fungovalo, bylo by to na velmi dlouho... A asi i zbytečně dlouho... ;-)
Princip toho, jak to vnímám já, je ten, že ti nabízím formu "tabula rasa" - tzn. bez jakýchkoli naprogramování jazykem či zkušenostmi (i když pro zjednodušení základní komunikační slova všeobecně chápaného významu používat budu - dokud mi je sám nějak neupřesníš), něco jako zrovna narozené dítě (to bys mohl znát velmi dobře), navíc ještě i nezatížené "inkarnační karmou" - a předpokládám, že tomuto dítěti vtiskneš základní principy, které přijme tak, jak mu je podáš, a teprve na nich vystavíš intelektuální i citovou cestu k uchopení prožitku zkušenosti, kterou jsi popsal dříve. (A protože toto je jen forma, i kdyby se to nepodařilo, forma zmizí a nezanechá stopu...)
Protože se ale ani nebráním i jiné formě, kterou ale v současnosti vidím jako velmi konfliktní a konfrontační (hlavně proto, že se nám liší jak slova a významy, tak se nám liší i místo, odkud tyto slova používáme, a nejsem si ani jist tím, že se díváme stejným směrem) - tomu všemu se, podle mého, dá vyhnout výše popsanými kroky - a proto z tvých dotazů vytvořím nové vlákno.
Tohle nechám jako vlákno malého dítěte.
;-) -
21. 9. 2009 16:29:00
-
Miroslav řekl(a)...
-
Tak to je dobré :-)
Nemyslím, že nové vlákno bude konfliktní a konfrontační. Moje motivace je veskrze pozitivní, je to hledání, hledání cesty předání či výměny, nalezení společného či čehokoliv cenného - skutečného, co lze nalézt.
Měřítkem cennosti čehokoliv je schopnost či vlastnost pomoci bytosti/em k rozpuštění iluze, k Osvobození.
Budeme moci stavět na pojmové základně, kterou už máme a která je více či méně podobná. Možná, když zjistíme, že základy na kterých stavíme jsou špatné, vrátíme se nakonec zpět k tomuto vláknu. -
21. 9. 2009 18:05:00
-
Nikde.Nikdo řekl(a)...
-
Právě to je nebezpečné - pojmy, které jsou odlišné dostatečně, jsou rozpoznatelné záhy, pojmy, které se liší jen v některých charakteristikách, mohou zavést do dlouhodobých problémů...
Ale dobře, dejme tomu, že ten drift alespoň jeden z nás pozná... ;-) -
21. 9. 2009 18:19:00
Nenech prchlivost cloumat svým majestátem :-)
Asi na to, nejsi zvyklý, že s tebou někdo diskutuje o tvé zkušenosti, na to, že tě někdo vyrušuje základními otázkami v tvém advaitistickém nebi, že se někdo odvažuje o něčem v souvislosti s tebou pochybovat.
Znám hodně takových podobných osobně, zejména z okruhu následovníků Míly, kteří se navzájem respektují ve svém "poznání" a bojí se navzájem na cokoliv zásadního zeptat, zejména Míle se báli takové otázky klást, aby se neukázalo, že něco nevědí nebo že nemají "tu" zkušenost, že jsou málo pokročilí. "Nepatřičným" otázkám se bránili a asi ještě brání podobně jako ty. Také na ně dojde :-)
Já se ale nebojím, že by mi mohl někdo vzít moji zkušenost, protože je skutečná, i je mi úplně jedno, kdo si co o mně myslí, protože to na té zkušenosti nic nemůže přidat, ani ubrat. Nemám žádné ovečky, nejsem nic, nemám nic, ani žádné "názory", tedy ani na ničem nemohu ulpívat. Nemohu tedy ani nic ztratit, nemusím se o nic bát. Nemám co a proč bránit. Dokonce ani o výše uvedené atributy, které přisuzuji mojí osobě, se nebojím, protože jsou skutečné, není je třeba pěstovat, udržovat, obhajovat. Dokonce se nebojím ani "svého" osobna, nebojím se říkat "já". Jsem tak bližší normálním lidem. Nemusím o sobě mluvit jako že ve skutečnosti neexistuji. Nemusím mluvit moudře.
Ani Míla, ani Eduard ani Ramana Mahariši se ve svých básních či promluvách nebáli používat první osobu a vyjadřovat své osobní city.
Obávám se, že moje obhajoba, o které píšeš, je jen v tvých očích, či v tvé mysli. Možná, že soudíš tak trochu podle sebe.
Přečti si ještě jednou v klidu moji předchozí odpověď a uvidíš, že se nesnažím nic dokazovat, jen tě na konkrétních příkladech upozorňuji (možná nedokonale - teprve se učím formulovat), na to, že máš tendenci si na mne promítat charakteristiky a motivace, které nemám.
Bohužel jediné, v čem se tentokrát s tebou shodnu, je v odpovědi na poslední otázku:
"A odpověď na poslední otázku zní - nevím, (...)".
:-)
7.9.2009 16:22:00
;-)
Jsem zvyklý diskutovat o zkušenostech, dokonce i o zkušenostech, které by se daly nazvat jako "mé". Je ale pravdou, že ty dotazy většinou nebývají až tak diletantské, jako ty, které přicházejí ze tvé strany (možná opravdu jen proto, že neumíš formulovat)...
Ale ano, dobře. ;-)
Zkusíme to tedy takto - pokud je tvoje zkušenost skutečná a nebojíš se o ni podělit, zkus mne vést po svých cestách tak, abys mne dovedl ke stejné zkušenosti, kterou zde prezentuješ - abys mne dovedl k místu, ze kterého hovoříš, abys - jako ten, kdo si je skutečně sám sebou jist - předal tuto svou zkušenost.
A opravdu se nemusíš bát...
Ti, kdož znají mé reakce ti možná potvrdí, že nemám problémy typu "cloumavá prchlivost" etc., takže se nemusíš bát, že by ses (tvá osoba) stal "cílem" jakýchkoliv "aktivit" z "mé" strany.
Takže - opravdu to myslím jako výzvu: Udělej vše, co umíš, abys předal tady svou zkušenost a já ti slíbím, že nebylo pozornějšího příjemce!
7.9.2009 17:35:00