(...)
Já bych jen rád aby jsi své úvahy více rozvedl.
Někdy to zkouším tak, že se přímo ptám, někdy tak, že zkouším něco napsat sám.
Možná ale na tom vysvětlení moc lpim.
Kdo je ten, kdo by rád SVÉ úvahy rozvedl? na to jsi nepomyslel?
Nechal jsem se strhnout lepkavým jazykem.
Slova bez kontextu vnitřního porozumění jsou slova zbytečná. Slova totiž fungují jen tehdy, mají-li svou vnitřní hloubku, která vyvěrá z toho kontextu vnitřního porozumění. Nelze však pouze ze slov vybuzovat to vnitřní porozumění. Trpělivost a pokora v tichu jsou v tomto případě mnohem účinnější, než přemnoho prázdných slov.
Prázdná slova vedou k vnitřní vyprahlosti a ztrátě kontaktu s tím vnitřním tichem. A to, sám za sebe, vnímám jako holé neštěstí. A nikomu to nepřeji a dost možná i proto na to upozorňuji.
Hezký den.
sobota 26. ledna 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
To vnitřní ticho bych teď také pojmenoval jako "vnitřní objetí", je v tom jakási vřelá přejícnost...
:-)
Okomentovat