Dopis od přítele

Myslím, že ti rozumím, zkusím z toho porozumění vyjít, rozhodně si ale v tomto mailu nebudu brát žádné servítky. Pokud máš sílu to číst, je to tady, pokud ne, smaž hned teď tuto zprávu...:

Začnu u toho, že si myslíš, že máš co nabídnout. Já si to zase tak moc nemyslím, protože zatím, kromě světlých výjimek, jsi nabídl použité zboží (většinou jen myšlenky a místy i zkušenosti jiných). Možná je pro tebe podstatné takové rozumování nad texty jiných, ale v tom případě jsi narazil na velmi špatné místo. Většinu na tomto fóru zajímá pouze praxe, když to vztáhnu například na svou vlastní osobu, tak to, co v praxi umím použít a jak jsem k tomu došel. Pokud tedy napíši něco z mé praxe, očekávám, že na zde získám informaci, zda a kde dělám nějakou chybu. A protože si myslím, že to je přesně to, co sám nezvládám (neumím se vidět zkušenostmi jiného), vznikne forma diskuze, která ti připadá jako rozumování a možná i odmítání. Víš, jsem na tom tak, že opravdu nestojím o to, aby mi někdo mazal med kolem pusy, jak jsem dobrý a jak to všechno mám dokonale "zmáknuté". Na takové legrace prostě nemám čas. Proto vítám strohé a někdy i pro mne bolestivé obrazy toho, kde se mýlím, protože přesně tuto reakci potřebuji k tomu, abych své omyly dokázal uvidět, zpracovat a opustit...

Myslím si, že jádro lidí, kteří na toto fórum přicházejí, to chápe podobně.

Vím, že je trošku polemické, zda metody, kterými jsou ty problematické a chybné body ukazovány, jsou zrovna ty nejsprávnější. Věřím, že tomu tak je, i když mne samého to místy silně zraňuje. Život mne však naučil, že pokrok nelze udělat bez obětí, v tomto případě oběti bolesti. Ego, mysl, zvyky, zkreslení, upjatost, připoutanost, závislost, vehemence, egocentricita, egoismus, povýšenectví, pýcha, namyšlenost, marnivost, rozmazlenost, svázanost, slepá naivita, kostrbatost, lenost, obrazoborectví, ješitnost, vůdcovství, manipulátorství, hluchota, necitelnost, vulgarita, agesivita, slabost, škodolibost, a jim podobné vlastnosti jsou svázány většinou velmi úzkou vazbou k mé identitě a já je proto raději přehlížím (ignoruji), jako by ani nebyly. Upozornění na jejich přítomnost tedy zaručeně musí bolet (právě pro tu úzkou, a pro mne víceméně "neviditelnou", vazbu) a taky setsakra bolí. A to, že se bráním a vytvářím vlny je jen důkazem, že u mne není vše v takovém pořádku, jak bych chtěl, aby to bylo vidět a hlavně abych takto byl viděn a vnímán ostatními. Asi se možná rozejdeme v názorech na tuto skutečnost, ale já si myslím, že takto je to dobře. Ti "ostatní" jsou ve skutečnosti jen prodlouženýma rukama Boha, který mne takto vychovává a on je svrchovaným Pánem nejen mého života, ale zároveň i metod, kterými mne vyučuje. On ví nejlépe, kolik snesu a kolik mi může "naložit".

Je jen na tobě, zda přijmeš "takové Boží vychovávání, anebo ne. Do toho ti nemohu ani mluvit, nato abych ti mohl v tomto nějak pomoci. Z mnoha diskuzních skupin mi tato přijde jako ta nejpřímější a nejméně zatížená jak kultem osobnosti (libovolné osoby), tak i cenzurou vlastních reakcí.

Nevím, zda je tento můj pohled srozumitelný, ale věř, že je upřímný.